Slovenská bojovnice půjde pod nůž. Bolest neřeší, ruka vydržela, neupadla
19.01.2023
Autor: Libor Kalous
V sobotu do ringu.FOTO: se souhlasem Moniky Chochlíkové
Monika Chochlíková vs. Tugbanur Kivrak. Slovenka proti Turkyni na galavečeru PML 6: Homecoming v Trenčíně 21. ledna. Soupeřka domácí zápasnice si věří, chce Slovenku ukončit před limitem. "Může to zkusit, ale mě ještě nikdo před limitem napříč sporty nikdy neukončil," řekla pro kaocko.cz Chochlíková, kterou čeká perný rok.
V sobotu zápas, ale 30. ledna jdete na operaci, byl to problém s přípravou?
Jasně, problém byl. Rameno už mě pár měsíců omezuje. Některé věci jsme museli úplně vyřadit, jiné jsem dělala přes bolest.
Jak reagujete na bolest, máte v hlavě, že jdete pár dní po zápase na operaci?
Ne, právě já se nehlídám (smích). Vím, že pod ten nůž půjdu tak jako tak. Bolest už nějak neřeším. Myslím, že každý profesionální sportovec si bolestí projde a musí být na bolest navyklý.
Není toho někdy moc pro tělo a hlavu za ty roky - fyzička, psychika, stereotyp?
Ne, nemám pocit, že by mě sport nějak omrzel. Vždycky si najdu nové věci, abych si to okořenila. Například teď byla celkem výzva trénovat s tím ramenem a celkově přípravu nastavit tak, aby mi ruka neupadla. Hlavně když jsem si rameno jednou ledovala po tréninku, protože mě dost bolelo a spálila jsem se, doteď z toho mám červené fleky, které budou vidět asi i v zápase.
Co vás jako hlavní drží u bojových sportů - zábava, sport, adrenalin, životní styl?
Je to takový životní styl. Jsem závislá na pohybu a jsem nesvá, když se delší dobu nehýbu. Baví mě trénovat, baví mě zápasit. Jen mě nebaví stres před zápasem, ale vím, že to k tomu patří.
Co vám budou operovat a jaký je vlastně výhled do roku 2023?
Čeká mě artroskopie ramene. Za 30 minut by mělo být hotovo. Pak budu mít dva týdny ortézu, potom začnu pomalu trénovat. Není čas ztrácet čas. Pokud budu na konci dubna ok, odletím do Thajska na MS v thajském boxu. V létě mě čekají Evropské hry a v říjnu Světové hry v Saudské Arábii, takže nouzi o zápasy mít tedy nebudu.
Je vám 27 let, teď vaše kariéra jede, máte plán na další roky?
Ano. V blízké budoucnosti bych si chtěla postavit dům. To je můj obrovský sen, ale ještě pár let se budu pohybovat okolo thajského boxu (smích).
Pomáhá vám i to, že bojové sporty jsou na vzestupu?
Určitě se lépe hledají sponzoři a celkové i laická veřejnost má o tento sport obrovský zájem.
A co možný přechod na 100 % do MMA?
Na 99 % ne. Ale to 1 % tam nechám, že se to potenciálně může stát. V MMA jsem také tři roky neplánovala svůj debut v Bellatoru jen po pěti týdnech MMA tréninků. V těchto sportech nikdy nevíte, kdy přijde příležitost, která vám sportovní život obrátí naruby.
Kdy je v plánu vlastně rodina?
Až bude čas, energie a peníze. Zatím nemám ani jedno (smích).
Přemýšlela jste třeba už o návratu jako máma? Nebo takto daleko nepřemýšlíte?
Nepřemýšlela jsem vůbec o tom, že bych někdy byla mámou. Já jsem ten typ, který si spíš nejdřív pohrával donedávna s myšlenkou nemít děti vůbec. Tohle je pro mě nová oblast, kterou jsem se zatím moc nezabývala. Spíš bych se posunula z definitivního nemít nikdy děti, na možná někdy bych děti chtěla.
Co na to váš přítel a trenér Tomáš Tadlánek?
On si uvědomuje, že rozhodnutí mít děti bude mít hlavně efekt na mě, já budu těhotná, já odrodím, já budu první měsíce ta hlavní a nejpotřebnější a dost to zabrzdí, případně ukončí mou kariéru. Hlavně sám ví, že na děti nejsme ještě oba připraveni. Nemáme tolik času, ani prostoru. Bydlíme v bytě, který má 43 metrů, kde se v zimě z obýváku stává sušárna, protože nemáme kde věci sušit.
V sobotu máte soupeřku, která má hodně zápasů, v čem jsou její přednosti?
Určitě má obrovské zkušenosti a má obrovskou výhodu outsidera, takže může jen překvapit.
Ona si na vás věří, hovořila o ukončení před limitem, co vy na to?
(smích). Může to zkusit, ale mě ještě nikdo před limitem napříč sporty nikdy neukončil.