Zápasnice UFC o válce s depresemi a chvílemi, kdy sáhla po žiletce, aby utlumila vnitřní bolest
26.04.2021
Autor: Jan Gazur
Karolina Kowalkiewicz si prožila své...ZDROJ: Karolina Kowalkiewicz
Chtěla usnout a nikdy se už nevzbudit! Žila ve stínu slavnější polské rodačky Joanny Jedrejczyk. Před pěti lety se utkala s tehdejší polskou šampionkou o pás UFC a podlehla ji na body. Byla mezi nimi zlá krev a jen ony dvě ví, jestli nenávist pokračuje.
Už je to více než rok co Karolina Kowalkiewicz prohrála svůj poslední zápas v UFC s Číňankou Xiaonan Yanovou. Má za sebou jedenáct zápasů v prestižní zámořské organizaci s bilancí 5:6. Ale co je sportovní prohra s životním vítězstvím! Nad depresí! Neviditelná nemoc, která souží ducha i tělo, která má na svém kontě i smrt u lidí, co se na první pohled zdají šťastní, úspěšní a slavní. Ale jsou nemocní! A se svým handicapem sami! Stále je mnoho případů, kdy vysvobození z démonického pekla je pro některé sáhnout si na život… Stejně jako v mládí slavná zápasnice UFC, které zveřejnila o boji s depresemi dvacetiminutové video…
„V šestnácti jsem prožívala doslova peklo. Byly chvíle, kdy jsem hlavou mlátila o stěnu, schovávala se pod dekou a křičela na celý svět. Sáhla po žiletce… Chtěla jsem se zbavit té strašné vnitřní bolesti,“ odkrývá svou třináctou komnatu polská zápasnice.
Úspěšní sportovci bojující s „démony“
Mamad Chalidov – zápasník KSW
Tyson Fury – boxer
Mike Tyson – boxer
Krzystof Wlodarczyk – boxer
Max Halloway – zápasník MMA
Ronda Rouseyová – zápasnice MMA
Michael Phelps - plavání
Ian Thorpe – plavání
Sven Hannawald – skokan na lyžích
Lindsey Vonnová – alpská lyžařka
Serena Williamsová - tenistka
Justyna Kowalczyková – běžkyně na lyžích
Gianluigi Buffon – fotbalový brankář, reprezentant Itálie
|
„Kdysi jsem se přiznala k tomu, že mi sport zachránil život. To nebyla žádná metafora, protože to tak doopravdy bylo. Ve chvílích, kdy jsem začala pořádně trénovat Krav Magu, se toho hodně změnilo. Nabrala jsem sebevědomí a našla jsem svůj cíl a lásku. MMA! A ta láska k tomuto sportu mi zachránila život!" pokračovala rodačka z Lódže.
Když na tom byla nejhůř, proseděla mnoho hodin u psychiatra, který ji znovu nastartoval touhu po životě. „Byla doba, kdy jsem chtěla usnout a už nikdy se nevzbudit! Pamatuji si, že jsem se probrala v nemocnici po předávkování léky. Myslela jsem v tu chvíli jen na to, abych už necítila žádnou bolest. Když jsem ale potom otevřela oči, byla jsem šťastná, že žiju! Táta plakal a držel mě za ruku. Dřív mi neříkal, že mě má rád, ale v tu chvíli nebylo ani třeba slov,“ vzpomíná.
Už na „základce“ poznala, že s ní není něco v pořádku … „Poprvé jsem v rukou držela žiletku v sedmé třídě. Psychicky nejhůř jsem na tom byla od dvanácti do osmnácti let. Tehdy jsem si neuvědomovala, že by mě mohla potkat taková nemoc, jako je deprese! Nikdo o ní tenkrát nemluvil. A ve třídě mi říkali blázen!“
Byl to sport, který ji vytáhl z nejhoršího. „Nejsou to jen plané řeči, nadsázka. Nejdřív jsem se zaměřila na Krav Magu. Později jsem přešla na MMA. Na tréninku jsem potkávala lidi různého věku a oblastí života. Byli jsme si ale všichni rovni. MMA jsem si zamilovala od prvních chvil. Po tréninku jsem se cítila hodně unavená, ale šťastná! Hned jsem věděla, že to bude můj životní styl. Pomohlo mi to i v boji s nemocí. Najednou jsem cítila fyzickou bolest a duševní pomalu mizela. Možná to bylo i tím, že jsem se pohybovala v mužském světě. Raději jsem chodila ve sportovním, než v sukni. Nemám ráda make up, nalakované nehty.“
Spáchali sebevraždu
David Kostecki - boxer
Jaroslav Huleš – motocyklový závodník
Evžen Hadamczik – fotbalový trenér
Robert Enke - fotbalový brankář, reprezentant Německa
Pavel Pergl – fotbalista
František Rajtoral – fotbalista
David Bystroň – fotbalista
Vladimír Podzimek – skokan na lyžích
Kelly Catlinová – cyklistka
Ellie Soutterová – snowboardistka
Matti Nykänen – skokan na lyžích
Miroslav Hlinka – hokejista
František Jakubec starší - fotbalista
|
V začátcích, než si MMA vydělávala, prodávala v trafice noviny. Věřila, že může uspět. „Žila jsem tím, že bych něco v mém sportu dokázala. Nechtěla jsem už dál studovat. Všechnu energii jsem dala do MMA. Rodiče můj výběr akceptovali a snažili se mě podporovat a pochopit. Táta se o mě ale vždycky bál. Byl na zápase jen jednou. Vlastně před galavečerem hledal všechny možné výmluvy, jen aby do haly nemusel jít. Rodině dokonce říkal, že nemá kde zaparkovat a tak raději zůstane v autě. Nakonec tam byl, ale celou dobu mého zápasu mlčel a držel se za srdce. Začal komunikovat, až když zápas pro mě dopadl vítězně. Do dneška na mé souboje nekouká ani v televizi. Chce vždy jen vědět, jestli jsem po zápase v pořádku.“
Aby se světu svěřila, co prožívala v mládí, moc ji pomohlo, když se k depresím přiznal skvělý bojovník Mamed Chalidov. „Když o depresích mluvil tak skvělý bojovník a silný chlap. Šampion. Najednou mu lidé rozuměli a naslouchali mu. A proč by tedy neměli rozumět i mně? Neplánovala jsme, že se s tím svěřím lidem a budu o tom mluvit před kamerou. Chtěla jsem, stejně jako Mamed Chalidov, vyprávět, co jsou to deprese a možná tím někomu třeba pomoct."
Sice prohrála poslední čtyři zápasy v řadě, ale cítí, že už je čas vrátit se po těžkém zranění znovu do oktagonu. „Možná se někomu zdá, že jsem čtyřmi prohrami zlomená. Prohra je součást našeho sportu. Dlouhá přestávka mi udělala moc dobře. Když jdu na trénink, znovu cítím ten vnitřní oheň!“
Sice se na novou výzvu těší, ale je hlavně ráda, že vyhrála boj s démony. Ve svých sedmatřiceti letech chce ještě dva roky zápasit a pak skončí.
„Nepřemýšlím o přesném datu skončení kariéry. Ale je pravda, že po svých devětatřiceti letech nechci už zápasit. Teď ale vím, že se chci vrátit. Všechno se bude odvíjet od toho, jak souboj dopadne a jak se budu cítit. Ve čtyřiceti letech už ale budu žít mimo oktagon. Chtěla bych založit rodinu a mít děti. Dokázala jsem toho ve sportu hodně, ale můj největší triumf je to, že mám konečně ráda svůj život!“