UFC je můj jediný velký sen, vím, že se pořád může vyplnit, věří bojovník Oktagonu
18.04.2024
Autor: Ondřej Huml
Jakub Dohnal.FOTO: se souhlasem Jakuba Dohnala
I když Anglie mu k srdci dvakrát nepřirostla, v sobotu si tam dá další zápas a vůbec ne ledajaký. Na Oktagonu 56 v Birminghamu změří Jakub Dohnal síly s Němcem Jamesem Hendinem. Ten bude papírovým favoritem, český Hezoun se však velkých výzev nebojí. Po porážce s legendárním Ivanem Buchingerem se chce vrátit na cestu, jež by ho mohla dovést až do zámoří. "Chci odzápasit alespoň jeden souboj v UFC. Klidně zadarmo a na short notice, ale chci ho prostě zažít. Je to můj jediný velký sen a já vím, že se pořád může vyplnit, jen je třeba začít vyhrávat. Nejlépe už teď v Birminghamu," uvedl Dohnal v rozhovoru pro kaocko.cz.
Jakube, jak se těšíte na anglickou půdu?
Jak moc můžu být upřímný?
Naprosto.
Popravdě, moc se tam netěším. Je to dlouhá a strašná cesta. Cestovat ve vyshazovaném stavu tak daleko bude celkem náročné, navíc já jsem během doplňování zvyklý na svůj "komfort". Vařím si jídlo, všechno musím mít přesně nachystaný. Na turnaje si vozím infra saunu, kde shazuju večer před vážením, tu však do letadla nenarveme. Musím tedy vymyslet, jak to všechno udělat, nejspíš to bude hodně zajímavý. Navíc co se týče Anglie, nemám na ni nejlepší vzpomínky skrz porážku s Georgem Hardwickem na Cage Warriors. Nelíbí se mi anglické počasí a ani holky nemají moc hezký (směje se).
Co váha, jak se s ní perete?
Hubnu nějakých třináct nebo čtrnáct kilo, takže je to fakt masakr. Zvlášť když na těle jsem měl jen čtyři procenta tuku. Prostě mazec!
Stojí vám vůbec za to v pérové váze dál zůstávat?
Chtěl bych, ale uvidíme, co na to řekne moje zdraví. To bude zásadní. V rámci pérově váhy mě čeká už čtvrtý zápas, a když jsem absolvoval dva během půl roku, ještě měsíc potom jsem měl zdravotní problémy. Není to vůbec sranda.
Co byste řekl k soupeři?
Hendin je hodně šikovnej kluk. Ortodoxní wrestler a já si svůj wrestling v kleci prověřím moc rád. I když samotný zápas je většinou to poslední, na co se těším, tentokrát je to jinak. Rozdám si to s ním moc rád.
Oktagon představil tuhle bitvu jako zápas frajerů, co dokáží dostat do varu ženské publikum. Je to tedy souboj o výhru i dívčí srdce?
A Hendin je jako hezkej, jo?
To já nevím. Co myslíte vy?
Že to já jsem Number One, skutečný Handsome! Ztráty tohoto titulu se určitě nebojím (směje se).
Budete mu chtít ukázat, že kvalita bojovníků v Oktagonu je trochu jinde než těch v Cage Warriors?
To pozor, ani v Cage Warriors nejsou vůbec špatní bojovníci. Třeba to samé tedy bude chtít ukázat on mně, já jsem ale v hlavě nastavený skvěle. Mám za sebou náročnou přípravu. Trénoval jsem dva měsíce v Thajsku, i když na jiného soupeře. Připravoval jsem se na toho Němce (Maxe Holzera), co zatím nasbíral sedm výher a žádnou porážku. Celé Thajsko jsem tak dřel na leváka, po návratu mi ale řekli, že se mnou do klece nepůjde. Museli jsme se s tím nějak poprat. Život je o komplikacích, navíc já jsem za každou cenu chtěl jít do zápasu. Kdybych ho neměl, dřel bych jako de*il pořád dál a moje tělo by si vůbec neoddechlo.
A jak velkou komplikací je, že v Birminghamu nebude váš trenér Jakub Müller, jenž od Oktagonu dostal stopku?
Kuba na turnaje Oktagonu nejezdil ani předtím, se mnou byl snad jen na jednom. Teď už se nepodívá na žádný a my oba to samozřejmě respektujeme. Všichni vědí, že Kuba s Ondrou (Novotným) se moc nemusí, že je mezi nimi problém. Beru to jako fakt, na mém vztahu ke Kubovi se tím ale nic nemění. Připravovat se s ním budu pořád dál, protože je to výborný trenér a příprava pod ním mi toho hodně přináší.
Nezhoršilo to však vaše vztahy s Oktagonem?
Trochu ano. Když jsem se svých manažerů zeptal, proč mě Oktagon nepromuje, bylo mi řečeno, že tam byly problémy s mým trenérem. Jenže za to já přece vůbec nemůžu. Věřím tedy, že se to změní, že to bude v tomhle směru lepší. Navíc si myslím, že by Oktagon měl promovat spíš domácí bojovníky než ty zahraniční, ale je to jen můj názor.
Mohla by aktuální situace nějak ohrozit vaši budoucnost v organizaci?
To asi ne, s Oktagonem jsem teď podepsal novou smlouvu. Můj celoživotní cíl je ale jasně daný a všichni moji fanoušci ho asi dobře znají. Chci odzápasit alespoň jeden souboj v UFC. Klidně zadarmo a na short notice, ale chci ho prostě zažít. Odškrtnout si to. Splnit slib kamarádovi, kvůli kterému to celé dělám. UFC je můj jediný velký sen a já vím, že se pořád může vyplnit, jen je třeba začít vyhrávat. Nejlépe už teď v Birminghamu.
A chtěl byste se znovu dostal k Ivanu Buchingerovi? Vybojovat si odvetu s ním?
Když prohrajete, odvetu chcete vždycky, alespoň já jsem ji po zápase s Ivanem chtěl určitě. V tuhle chvíli se však na ni vůbec nesoustředím. V hlavě mám jen úspěch nad Hendinem a nic jiného. Když se časem probojuji znovu k Ivanovi, budu rád, teď mě ale čeká jiná práce. Navíc dobře vím, čím jsem si zápas s ním prohrál. I ve druhém kole jsem se držel pořád ve vedení, Ivan to ale začal rozjíždět vabank a já znervózněl, přestal jsem správně dýchat. V hlavě mi to udělalo blok. Až moc jsem se věnoval tomu, co dělá on, místo abych se dál soustředil sám na sebe. Proto to dopadlo, jak to dopadlo. Byla to chyba, ale poučil jsem se z ní. Doufám, že to potvrdím už v sobotu.
A jak oslavíte vítězství?
Tak to vím zcela přesně. Na chvíli vypadnu do přírody a budu si tam užívat života. Jíst úplně všechno. Těším se na špekáčky, klobásy, grilování, ale vůbec nejvíc na tu přírodu.