Tragický konec šampiona, který uhranul svět
01.12.2023
Autor: Josef Mikolášek
Ramon Dekkers.FOTO: Profimedia.cz
Už je to deset let, co svět bojových sportů navždy opustila jedna z největších ikon kickboxu a thajského boxu. Pojďme si připomenout příběh Nizozemce Ramona Dekkerse, který si podmanil mekku tohoto sportu - Thajsko. Dokonce takovým způsobem, že se dočkal královské pocty.
Ramon se narodil v městečku Breda 4. září 1969. S tréninkem bojových sportů začal ve dvanácti letech. Nejprve to bylo judo, pak box a pak až kickbox. A právě v něm soutěžil.
Rychle se vypracoval do pozice jednoho z nejlepších nizozemských bojovníků. Za pár let ke kickboxu přidal thajský box, v němž se stal v pouhých 16 letech profesionálem. To způsobilo celkem velký poprask, není běžné, aby takový mladík se zařadil mezi profíky.
Dekkers měl ale obrovský talent, který prokázal hned ve svém debutu, kdy už zkušeného fightera Andreho Masseura knokautoval ve 2. kole.
I v dalších třech zápasech Dekkers ukázal svůj potenciál a slavil vítězství. Až narazil na Francouze Andrého Richarda-Nama, který ho jako první porazil.
Porážka ale Nizozemce nabudila ještě k lepším výkonům. Jedním z nich byla odveta s Richardem-Namem, kterou si už Ramon pohlídal a levým hákem ve 4. kole poslal soupeře k zemi. Díky výhře se stal šampionem v superpérové váze nizozemské organizace NKBB. V kapse už v té době měl tituly i v pérové váze a po čase k nim přidal i světový titul.
Evropský rybníček byl už pro Dekkerse malý, a tak soupeřil s Thajci. Tenkrát totiž měli nálepku neporazitelnosti. Ramon ale dokázal pravý opak. A tak netrvalo dlouho, a sám přesídlil do jejich země, kde v 90. letech byli ti nejlepší thajboxeři na světě.
V novém prostředí se mu zprvu příliš nedařilo. „V Thajsku je velmi těžké vyhrát jinak než vyřazením soupeře. V mnoha mých zápasech se mi stalo, že jsem při boji prohrál na body. Tam je normální prohrávat na body, ale může to být velmi frustrující,“ prohlásil po letech.
Dekkersovou nevýhodou bylo hlavně to, že na rozdíl od kickboxu se v thajském boxu mohou používat k úderům lokty, a toho právě Thajci využívali. Další faktorem byl klinč. Když chtěl Nizozemec spustit lavinu úderů, soupeři ho chytli a začínalo se znovu.
Dekkers si toho byl vědom, a tak to začal pilovat. Díky svému nadání, drilu a pro oko lahodícím útočným stylem si postupem času získával stále větší a větší uznání. I proto dostával velké soupeře a třeba jeho dva zápasy s Cobanem Lookchaomaesaitongem se fanouškům vryli do paměti.
U příležitosti 85. výročí krále Thajska obdržel Dekkers královské ocenění od thajské královské rodiny za zásluhy o tento sport. Nizozemec byl také jmenován velvyslancem všech zahraničních bojovníků v Thajsku.
Na konci 90. let a přelomu tisíciletí už jezdil po celém světě, získal si srdce milionů fanoušků a také tituly. Byl osminásobným mistrem světa v Muay Thai.
Minulý čas je na místě, Dekkers totiž 27. února 2013 zemřel ve věku 43 let poté, co při cestě na kole z tréninku, na kterém údajně cítil závratě, zkolaboval. Příčinou smrti byl infarkt myokardu.