Tohle byl pravý Zápas století, řekl Deák o bitvě Buchingera s Barboríkem. Vrátí se ještě někdy do Oktagonu?
14.09.2021
Autor: Ondřej Propper
MMA je dřina.FOTO: se souhlasem Tomáše Deáka
Po dvou porážkách v řadě si připsal tolik vytoužené vítězství nad Rusem Emranem Israfilovem a pak spěchal k televizoru, aby aspoň na dálku sledoval Oktagon 27 odehrávající se v jeho rodné Bratislavě. K tomu, aby byl sobotní večer úplně dokonalý, ale hvězdě ruské organizace ACA Tomáši Deákovi přesto něco chybělo. A to triumf kamaráda Vojta Barboríka, jenž v nelítostné pérové bitvě podlehl Ivanu Buchingerovi. Co na jejich střet říká a jaké šance dává v titulové válce svému někdejšímu rivalovi Filipu Mackovi, nejen o tom Deák promluvil v rozhovoru pro kaocko.cz.
„Na sobotní Oktagon jsem se samozřejmě pozorně díval. V Rusku je časový posun, takže to krásně vyšlo tak, že jsem skončil svůj zápas, dal se do kupy a pak skočil rychle k televizi. Stihl jsem to přesně na začátek, takže jsem viděl všechny duely. A nejvíc mě samozřejmě zajímal ten poslední,“ řekl Deák směrem k řeži mezi Buchingerem a Barboríkem.
A stejně jako všichni ostatní byl doslova nadšený, co oba borci v kleci předváděli. „Čekal jsem od toho fakt hodně, ale jejich souboj to všechno ještě předčil. Musím říct, že právě tohle byl pro mě ten pravý Zápas století! Oba kluci ukázali to nejlepší, co bylo u nás Slovensku zatím k vidění. Byť já jsem samozřejmě fandil více Vojtovi a mrzelo mě, že nakonec prohrál. Věřil jsem, že má na to Ivana porazit,“ poznamenal sympatický šampión, jehož s Barboríkem pojí dlouholeté přátelství i stejný „domov“, tedy proslulý bratislavský OFA gym.
Nesmlouvavý styl mladého krajana má takřka dennodenně na očích. A dobře ví, jaký diamant se v něm skrývá. „Jsem si jistý, že ještě dokáže hodně velké věci. Důkazem byl ostatně i jeho souboj s Ivanem. Bylo až neuvěřitelné, jak se Vojto dokázal do zápasu několikrát vrátit. Úvod sice patřil Ivanovi, ani ten asi ale nečekal, co všechno Vojto snese. Ve třetím a čtvrtém kole se pak role začaly obracet a já si moc přál, aby to Vojto ještě celé otočil. Byl jsem hrozně nervózní i za něj,“ prohlásil Deák.
„Oni oba jsou skvělí bojovníci, kteří dominují hlavně na zemi. Proto mě ani moc nepřekvapilo, že se jejich souboj odehrával spíš v postoji, kde měl Ivan zprvu navrch. Ale Vojto na to postupem času dokázal skvěle reagovat a soupeře i předčit. Byla to fakt skvělá bitva,“ ocenil třicetiletý zápasník, jenž byl do soboty jediným mužem, který Barboríka dokázal v kleci porazit. A to před sedmi lety na slovenském galavečeru Pit Cage Fighting 10.
Od té doby už však uplynulo moře času. Z Deáka se stal šampión prestižní ruské organizace Fight Nights Glogal i nejlepší bojovník bantamové váhy Oktagonu, kde v památné titulové bitvě z roku 2019 nedal žádnou šanci Filipu Mackovi. Poté se však vrátil na východ a československý trůn se tím uvolnil. Usednout by na něj už v listopadu mohl v Pardubicích právě Macek, otázkou však je, proti komu v bitvě o pás vlastně nastoupí. Téměř určitě to bude jeden z dvojice Farid Basharat - Jonas Magard.
„Když to bude Basharat, myslím, že ten pro něj bude až příliš tvrdý oříšek. A to není nic proti Filipovi. Oba bratři Basharatové jsou zkrátka skvělí a všestranní bojovníci, s nimiž by to měl těžké asi kdokoliv. A já upřímně nevidím žádný aspekt boje, v němž by Filip mohl Farida zaskočit,“ zapřemítal Deák.
„To Magard by byl asi schůdnější, i on se ale na Oktagonu představil ve velmi dobré formě. Navíc mi v sobotu přišlo, že svou postavou musí být minimálně o jednu váhu výš. Až když ten zápas skončil a Filip pak za ním nakráčel do klece, uvědomil jsem si, že koukám asi vážně na bantam,“ rozesmál se slovenský gladiátor.
„Nechci Filipa podceňovat, ale ani v souboji s ním (Magardem) bych mu příliš velké šance nedával. Je mi upřímně jedno, kdo vyhraje, ale pokud bych na někoho z nich měl vsadit všechny svoje peníze, tak to bude na Dána,“ pokrčil rameny a naznačil, že definitivní konec v Oktagonu ještě neřekl ani on sám.
„Určitě je možné, že se tam ještě někdy objevím. Sice nevím, kdy to bude, ale svou kariéru bych chtěl rozhodně ukončit doma na Slovensku, před svými fanoušky. A tudíž v Oktagonu, pokud mě tedy bude ještě chtít,“ ujistil slovenský bojovník.
Tímto vyjádřením narážel i na to, že jeho odchod z Oktagonu neprobíhal zrovna dvakrát hladce. Pevně ale věří, že čas zacelí všechny rány. „Stal jsem se tam šampiónem a ten pás mám pořád doma ve skříni. Na takové věci se nezapomíná. A byť se tam o mně po mém konci říkalo cokoliv, já se určitě nebráním se tam jednou vrátit a právě v Oktagonu se důstojně rozloučit,“ uzavřel Deák.