Show a drsňáci na sítích. Legendy české scény mají jasno. Respekt a výsledky jsou víc
Tomáš Hron a Zdeněk Pernica.FOTO: se souhlasem Tomáše Hrona
Respekt k soupeřům, jeden ze základních rysů, který by si měli držet zápasníci napříč bojovými sporty. S rostoucí silou sociálních sítí, vstupem show a předvádění se někdy tento prvek mizí. Je více neúcty, řečí, urážek. Za vším hledejte jediný důvod - zviditelnit se, rychle se zviditelnit. Jde to i obráceně, ale tato cesta zabere hodně času a stojí více odříkání, trpělivosti. Symbolem respektu je například Tomáš Hron, který se před pár týdny dočkal největší možné odměny. Celá hala mu vzdala hold.
Husí kůže, snový nástup, aplaus fanoušků a vygradované ohlášení v kleci od Ondřeje Novotného. Tomáš Hron zažil v Brně na Oktagonu 61 jeden z nejemotivnějších zápasů své kariéry, která trvá čtvrtstoletí. Připsal si zápas číslo 132 a mezi výhrami načal druhou stovku.
Před rozletem sociálních sítí se to hlavní odehrávalo v kleci a v ringu. "Dřív to bylo branný jako sport, dneska to je show a mladí kluci se chtějí ukázat. Když má kluk za sebou pět zápasů, v tom sportu neznamená nic, jak se může ukázat? Že něco řekne na Instagramu, někoho vyzve, něco udělá, tímhle na sebe upoutá pozornost. Někdo si najde dobrý způsob, padne to na úrodnou půdu, přitáhne si pozornost, ok, ale většina těch kluků ze sebe dělá kašpary, nic jim to nedá a udělají ze sebe akorát pitomce. Nemají za sebou nic v ringu, nic nedokázali, ale už mají plnou pusu keců a dělají ze sebe drsňáky, ale tak to není," rozpovídal se Hron v pořadu Fight Zone.
Hron získal na deset světových mistrovských pásů, na scéně je čtvrt století. Poznal zápasy a výhry v zahraničí. Jak sám říká, nebyl talent. Vydřel si úspěch, šel si za svým, makal, také se dočkal sportovního ocenění. A šlo to bez urážek.
Méně respektu a více řečí. Čím více expresivnějších, tím větší šance zaujmout. Ale na jako dlouho, za jakou cenu. "Ti lidi na vás za rok zapomenou, nikdo o tom nebude vědět, nenecháte tady stopu. Pokud chcete nechat stopu ve sportu, tak na tom musíte usilovně pracovat, tohle není otázka deseti videí na Instagramu, 150 lajků," přidal další odpověď Hron.
K němu se připojil Zdeněk Pernica, který s Hronem vyrůstá bok po boku. I on nevyznává hlasité halekání. Trénink a výkon v ringu, v kleci je na prvním místě. U Pernici to je box bez rukavic, sám poznal, jaké to je bojovat i pod světovou značkou BKFC. V Brně poté pořádá undergroundové akce pod názvem Redneck Fight.
"Mně se to vůbec nelíbí. Rozumím zdravému trashtalku, rozumím, že jsou borci nahecovaní, že se o sebe opřou čelem, přetlačují se, něco si řeknou, proti tomu nic nemám, tohle chápu, ale nějaké urážení. Pro mě to jsou nesmysly. Nelíbí se mi to. Že tohle někomu imponuje, to se divím. Já se divím, že nějací mladí řeknou, to je bombarďák, když tam po někom třeba mrsknul pití. Tohle ze mě přece nedělá bombarďáka," přidal svůj pohled Pernica.
Jak to bude za pár let?