Přelomová chvíle kariéry. O jeho dětech jsem ale vůbec nemluvil, dušoval se Krt po triumfu nad Monsterem
12.11.2023
Autor: Ondřej Huml
Steven Krt.FOTO: RFA
Klinickou smrt přetavil v životní výhru. Steven Krt se v sobotu v noci stal držitelem pásu hned dvou organizací, v titulovém zápase I Am Fighter a RFA skolil slavného Petra Monstera Knížete. Doslova ho utrápil na zemi. Od třetího kola byl v kleci jasně lepší. "Před pár týdny se mi narodil syn, skloubit to s přípravou na nejnáročnější zápas bylo fakt moc těžký. Tímto děkuji své milované ženě, že jsme to všechno zvládli," pousmál se Krt při rozhovoru krátce po bitvě.
Stevene, dochází vám, že vítězství nad Monsterem může být přelomová chvíle kariéry?
To si pište, že si to uvědomuju. Vémola, Kozma, Krt! Je to přelomová chvíle už teď, co si budeme povídat.
Jaké to je držet tenhle pás na ramenou?
Cítím obrovskou hrdost na sebe i svůj tým, že jsme to dokázali. Je to super pocit, ale bylo to nadrilované. Kluci z týmu vám potvrdí, že co jsem dělal v zápase, dělal jsem i na tréninku.
Snil jste tedy o tom, že nějak takhle to bude probíhat?
Nebudu lhát, určité pochybnosti jsem měl. Vždyť Monster je Monster. Opravdová legenda! Jenže věk hraje svoji roli, obzvlášť v tomhle sportu. Ti starší kluci už jsou zkrátka trochu pomalejší, rychlost a pohyblivost byla určitě na mé straně. Podle mě by Petrovi možná víc seděla střední váha než welter. Ostatně i Teixeira vítězil ve svém věku hlavně proto, že byl těžší než ti ostatní.
Hned zkraje bitvy jste ale schytal vypínač na bradu…
Dostal jsem fakt dobrou ťafku. Spadnul jsem na p*del, naštěstí se mi ale povedlo to svázat. Věděli jsme, že když bude Monster zády na mně, tak moc nemá, čím mě ohrozit. Házel tam ty svoje lokty, ale s tím jsme počítali. Bylo mi jasné, že když nějak přežiju první kolo, přežiju už všechno.
Sám jste mu tam jeden skvělý loket dal.
My jsme to pilovali. Lokty jsem si v přípravě fakt najel. Viděl jste, co provedl Kadestam Soldičovi? Zkusil jsem něco přesně podobného. Měl jsem to natrénovaný.
Klíčová byla poslední tři kola, v nichž jste Monstera držel v pasti. Cítil jste, jak z něj vysáváte sílu?
Přesně tak. I v mém rohu mi před čtvrtým kolem říkali, že už je Monster out, což mně samozřejmě dodávalo energii. Když držíš frajera, který už nemůže, tak ti to přidává. On má ale strašně velký trapézy i ramena, je to chlap jako hora. Uškrtit ho prostě nešlo. Vémola by to asi dokázal, jenže ten má ruku jako já dvě (směje se).
Máte pocit, že vás Monster podcenil?
To rozhodně ano. Celkově mi pomohlo, že jsem do tohoto zápasu šel coby no name. Vždyť byl na mě kurz deset!
A vsadil ho někdo?
Vsadili ho všichni (směje se) Tedy až na mě, protože já nesázím. Alespoň jsem však udělal hezké Vánoce všem ostatním. Věřím, že na oplátku je teď udělají hezké oni mně.
Co jste si s Knížetem řekli po bitvě?
Něco jsme si vysvětlovali. Šlo o to, že abych se v kleci vyhecoval ještě víc, v pátém kole jsem vykřikl, že to má za moje děti. On mi ale špatně rozuměl. Myslel si, že jsem útočil na ty jeho, ale to bych si v životě nedovolil. Jsem táta od rodiny, čestný člověk. Děti jsou mi svaté.
Přijal to Monster?
Nevím. Poslal mě do pí*i, já jsem se mu ale radši hned omluvil. Teď mě mrzí, že jsem o dětech v kleci vůbec mluvil. Ty jeho bych si ovšem do pusy nikdy nevzal, nemluvil bych o dětech vůbec nikoho. Ať se tedy na mě nezlobí. Tohle bych si totiž vážně nikdy nedovolil.
A co říkáte na případné sloučení RFA a IAF? Váš názor na věc?
Za mě by to byl skvělý nápad. Jak říká Attila, společně jsme silnější. Třeba Oktagon se tímhle moc neřídí, v našem sportu je však třeba si pomáhat.