Porazil jsem ji, ale to už je pět let zpátky, směje se brácha české reprezentantky. Z koho má strach?
20.10.2021
Autor: Libor Kalous
Alois Hanzlíček a Andrej Kalašnik.FOTO: se souhlasem Aloise Hanzlíčka
Je starší, těžší, sportuje déle, přesto by už se sestrou nešel na žíněnku, mohl by prohrát. Devětadvacetiletý Alois Hanzlíček se věnuje zápasu sedmnáct let, o víkendu byl druhý na republikovém mistrovství, pětkrát vyhrál domácí šampionát, dvakrát byl na mistrovství Evropy. Poráží chlapy, ale mladší sestra Adéla je už dnes patrně velké sousto.
“Naposledy jsem ji porazil, ale to už je asi pět let zpátky,“ směje se Hanzlíček. „Ona je profík, já trénuju třeba dvakrát týdně. Už je to pryč, nějakou dobu jsem si život profi sportovce zkusil. Od 17 do 22 let jsem trénoval osmkrát týdně, byl jsem v reprezentaci, ale přišlo zranění, pak jsem se už do toho nedostal, nebyla ani chuť a studoval jsem. Teď mám zápas jako hobby, přesto mám ten sport rád, udržuju se v pohybu. V Brně máme super partu, je to pro mě i relax,“ popsal svůj současný stav závodník z brněnského oddílu.
Jako děti se praly, ale kolem dvanácti let přestaly. Co se týče sportu, tady šel každý svou cestou, každý měl svoji žíněnku, partu kolem sebe.
„Doma jsme se přestali rvát asi ve dvanácti, jinak jsme spolu netrénovali. Párkrát jsme si to dali ze srandy, ale co je Adéla na Olympu, už do toho nejdeme. Jinak jako malí jsme se prali dost, ale zápasit s Adélou bych už nechtěl, měl bych velké obavy, že by mě porazila,“ je opatrný brácha, který kariéru české reprezentantky bedlivě sleduje.
„Ségra měla velký talent, postupně přidala i píli. A když přišla do Prahy, byla pod drobnohledem, tam se vše spojilo.“
Na Evropě letos získala Hanzlíčková bronz, na světě byla pátá. „Byla zklamaná, čekala, že předvede víc v boji o bronz, přesto to je pro ní úspěch. Tak vysoko na mistrovství světa ještě nebyla,“ snaží se brácha dívat na pátý flek pozitivně. Kdo může říct, že byl pátý na světě.
„Hodně si píšeme o sportu, i když se vidíme, hodně zápas probíráme. Ségra potřebuje povzbuzení, snažím se být psychickou podporou. Když vyhraje, napíše ji hodně lidí, když prohraje, tak to je opačně. V takových chvílích se ji snažím hodně povzbuzovat.“
Hanzlíčková zažila olympiádu v Riu, do Tokia se neprobojovala, chyběl kousek. Teď má v hlavě Paříž 2024.
„Věřím, že tahle olympiáda klapne, u žen je hodně vyrovnaných zápasnic, u Tokia měla smůlu. Povedla se jí Evropa, tam byla třetí, ale to nebyla kvalifikace na olympiádu. Chyběl ji krůček, ale ten bohužel nevyšel. Hodně její zápasy prožívám, snažím se ji sledovat i v práci. Většinou se mi zastaví dech a potí se mi ruce,“ přiznává Hanzlíček, který bere zápas jako koníček.
Tomu se věnoval od dětství také s Andrejem Kalašnikem, ten je dnes MMA zápasníkem pod organizací OKTAGON MMA.
„S myšlenkou MMA jsem koketoval, ale tohle není asi pro mě. Občas jsem byl potrápit Andreje, ale nějak mě MMA neláká. Už je i pozdě, bude mi třicet. Lehčí sparingy jsem si zkusil. S Andrejem se známe od základky, je to jeden z mých nejlepších kamarádů, ale MMA nedám. Fandím mu, stejně jako ségře,“ dodal starší brácha, který se nechce měřit s mladší sestrou.