Ostudný skandál v olympijském finále. Pravdu o korupci prozradil tajný agent
13.08.2024
Autor: Bohumil Králík
A svět se nestačil divit...FOTO: Profimedia.cz
Olympijský box se na právě skončených hrách v Paříži zapsal do povědomí širší veřejnosti především díky vyhroceným sporům kolem genderové identity dvou olympijských šampionek Imane Khelif a Yang Liu. Olympijský ring nicméně pamatuje i nehorázné skandály, o nichž při zpětném pohledu žádné spory nepanují. Šlo o jednoznačné podrazy, které často nejvíc uškodily těm, v jejichž prospěch se děly.
Odér nekalých praktik v režii zkorumpovaných bafuňářů se táhne s amatérským boxem celé dekády. I olympijský šampion a absolutní profesionální mistr světa v těžké a křížové váze Oleksandr Usyk přímo v Paříži prohlásil: "Mezinárodní box je prohnilý sport."
Koneckonců vláda posledních šéfů mezinárodní boxerské asociace IBA (dříve AIBA) Číňana Wu Ching-Kuo, Uzbeka Gafura Rachimova či Rusa Umara Kremljova se pojí s obřími korupčními skandály či koketováním s organizovaným zločinem a pašováním drog.
V dřívějších dobách na vlastní kůži poznaly neférové praktiky i pozdější super hvězdy profi ringu, které se zařadily mezi nejbohatší sportovce planety. Třeba v Atlantě obrečel semifinálovou porážku a skandální výroky rozhodčích legendární Floyd Mayweather.
Zápas se vyvíjel tak jednoznačně v jeho prospěch, že i ringový sudí při vyhlášení vítěze automaticky zvedl nad hlavu Američanovu ruku. Ani on si nebyl asi vědom zákulisního podvodu, díky němuž byl za vítěze označen Bulhar Sefarim Todorov. Jenže mezi profesionály následně vydělal Mayweather minimálně půl miliardy dolarů, zatímco Todorov skončil v chudobě odkázaný na finanční pomoc od státu.
Krádež v přímém přenosu
Snad ještě skandálnější případ zažil Roy Jones Jr., jenž byl doslova okraden o zlato v olympijském finále lehké střední váhy v jihokorejském Soulu. Přestože domácího borce Park Si-Hun přestřílel na údery v poměru 86 ku 32, vítězem byl vyhlášen Korejec, jenž byl navíc dvakrát počítán.
Jenže o vítězi bylo rozhodnuto v zákulisí už před samotným zápasem. "Nemůžu uvěřit, že ti tohle udělali," špitl údajně italský rozhodčí Aldo Leoni do ucha Jonesovi poté, co byl zveřejněn výsledek.
Sudí z Ugandy Bob Kasule, Uruguayec Alberto Duran a Maročan Hiouad Larbi ostudně označili za vítěze domácího boxera. Maročan Larbi se ještě přímo na olympiádě přiznal, že Korejce označil za vítěze jen proto, aby zabránil ponížení domácího zápasníka, protože měl údajně za to, že všichni ostatní sudí zvolí za vítěze Američana. Prý doufal, že jen zmírní porážku na 1:4.
Larbi, Kasule a Duran byli sice na šest měsíců distancováni a podrobeni vyšetřování, následně je ale AIBA očistila. Choulostivou záležitost poté vyšetřoval i MOV, ale výsledkem bylo, že "nebyly nalezeny žádné důkazy o korupci".
Více světla přineslo do případu až zveřejnění archivů tajné policie někdejší komunistické NDR STASI, jejím agentem byl i tehdejší sekretář AIBA Karl-Heinz Wuhr. Jeho výpovědi, které jsou v archivech k nalezení, ukazují na obří korupci, které se se zmíněným boxerským finále pojila.
Zlato Parkovi zničilo život
"Lidé z pořádající země nevynechali jedinou příležitost, aby mě mohli ovlivnit a korumpovat. Opakovaně mě přesvědčovali, abych netrestal zainteresované rozhodčí. Vždy bylo k dispozici dostatek sudí ochotných dosvědčit, že jihokorejský boxer je vítěz, i když to bylo naprosto směšné," stojí ve Wuhrově reportu, v němž také dodává, že podplaceno bylo hned několik rozhodčích - tři z Afriky a jeden z Jižní Ameriky.
Toto tvrzení podpořil i již zmíněný sudí Leoni. Na vlastní oči prý viděl, jak jeden jeho kolega z Jižní Ameriky dostal od korejských pořadatelů obálku naditou penězi.
Nicméně poražený Jones se stal později hvězdou profesionálního boxu v devadesátých a nultých letech, když získal světové tituly hned ve čtyřech váhových kategoriích. Zatímco pro olympijského vítěze Parka se zlatý úspěch pod pěti kruhy stal spíše prokletím.
"Nechtěl jsem, aby po tom finále zvedli moji ruku nad hlavu. Můj život se potom propadl do temnoty. Říkal jsem si, že můj život by byl šťastnější, kdybych tehdy zůstal druhý. Emoční stres na mě působil, jako by mě někdo mlátil kladivem po hlavě. Pořád dokola," svěřil se v rozhovoru pro agenturu AP.
Po kontroverzním vítězství se potýkal se sebevražednými sklony, ukončil kariéru a třináct let pracoval jako učitel na střední škole. Poté se k boxu vrátil jako trenér. Jones dokonce zůstal s Parkem v kontaktu, ale hořký pocit z podrazu ve finále 1988 prý nikdy z hlavy nedostal.