Odchod z reprezentace mu zlomil srdce. Teď nemá co ztratit
29.01.2025
Autor: Barbora Poláková
Lukáš Fernéza.FOTO: se souhlasem Lukáše Fernézy
Teprve třiadvacetiletý boxer ze Slovenska Lukáš Fernéza si konečně zaboxuje o slovenský profesionální titul, a to na brněnské půdě na galavečeru The Ring ve spolupráci s Fusion Fight League a Patron Boxingem. Už 7. února se postaví proti Mariánovi Džupkovi, který doposud v profesionálním ringu neprohrál. "Na Slovensku udělali z boxerů koně," nechce mlčet Fernéza. Nyní pokukuje i po MMA.
Jak jste se dostal k bojovým sportům?
Bojovým sportům se věnuji od malička, od sedmi roků. První sport bylo karate. Po nějakých šesti letech jsem přešel do kickboxerského klubu, ale tam je hodně asociací, museli bychom mít spoustu registraček, proto se z toho udělal boxerský klub. Takže od nějakých třinácti let jsem boxer.
Nápad s bojovými sporty měli rodiče?
Tátovi se líbilo karate.
Líbí se mu i box?
Ano. Já jsem po šesti letech karate potřeboval změnu. Byl jsem takový agresivnější typ a tam nebylo tolik kontaktu, potřeboval jsem trošku víc násilí. V boxu se už od deseti let mohou děti bít do hlavy (s helmou).
V amatérském boxu jste se stal třikrát mistrem Slovenska, co zahraniční turnaje?
Na mistrovství Evropy jsem byl pátý. Moje poslední mistrovství bylo v chorvatské Poreči. Nejprve jsem vyhrál nad Izraelcem a pak jsem dostal domácího Chorvata. Ten to nakonec celé vyhrál.
Jak je možné, že se většinou boduje ve prospěch domácích?
To si nemyslím. Prostě musíte rozhodčí přesvědčit. I já jsem si dělal kurz rozhodčího a všiml jsem si, zejména u zahraničních rozhodčích, že je prostě musíte přesvědčit. Například s tím Chorvatem jsem určitě vyhrál první kolo, ale on byl nasazená jednička a chtěli, aby to vyhrál, tak mi to kolo 4-1 nedali. Já si myslím, že chtěli vidět, jak se zachovám, jestli to zabalím nebo po něm ještě víc půjdu. Snažil jsem se, ale nevyšlo to.
Kdy jste se rozhodl pro přechod do profesionálního ringu?
Když jsem odešel z reprezentace. Trochu mi to zlomilo srdce.
Takže nyní mezi profesionály jste spokojený?
Můžu chodit do práce, mohu mít nějakou vizi, mohu se například postarat o rodinu. Já si nekupuji ratingové zápasy, i když jsem na začátku musel. Ale já se jedu raději posekat někam do zahraničí třeba s Turkem, Němcem a užiju si ten zápas, budu mít rovnocenného soupeře a ještě dostanu zaplaceno.
A také získáte zkušenosti…
Určitě, o hodně více.
Váš příští soupeř ale bude mít dvakrát tolik zkušeností než vy, bude to hrát roli?
Nemyslím si. Za rok 2024 neměl ani jeden zápas. Možná tedy měl, ale nenechal si ho zapsat, co jsem slyšel…
Jakou výhodu budete mít vy?
Já nemám co ztratit.
Vy máte z poslední doby více zápasů?
Měl jsem asi pět nebo šest zápasů. I se zahraničními kluky.
Jste tedy na vítězné vlně?
To ne, prohrál jsem. Ale já už jsem teď takový, že se umím povznést nad výroky typu vítězství, porážka. Chci jít do zápasu a podat nejlepší výkon, jaký umím. Jestli prohraju, to mě už nezlomí. Ale býval jsem takový, že týden po zápase jsem plakal, bral jsem to jako konec světa. Teď jsem se nad to povznesl, říkám si, že to vlastně není nějak extra důležité, hlavně zdraví a dělat, co mě baví.
Jak se vám líbí boxovat před velkým publikem?
Dělá mi to hodně dobře. Mám rád, když se lidi baví.
Kdo bude mít v Brně větší podporu? Vy, soupeř?
Myslím, že by to mohlo být vyrovnané. Kdybych chtěl, možná bych měl větší podporu já, ale klidně se nechám překvapit.
Proč se o slovenský titul boxuje v Brně?
Protože čeští rozhodčí jsou lepší. Nebo spíš normálnější. Nestojí ani na jedné straně. U nás na Slovensku nemáme moc dobré vztahy s panem prezidentem, co drží profi licence. U nás udělali z boxerů koně. Já to klidně řeknu, a za to mě nemají rádi. (smích). Já se odtrhnul.
Jaká bude vaše boxerská budoucnost?
Do budoucna chci dělat dobré zápasy. Mám rád, když je to takové osobnější, rád se na to pak připravím, jako třeba s Džupkou. Je to Slovák a já se Slovákem už dlouho neprohrál. Cítím se jako nejlepší na Slovensku v mojí váze a jestli si někdo jiný myslí to samé, tak pojďme k tomu udělat prostor, ať se ukáže.
Chtěl byste se někdy boxem živit?
To je těžké. Na to, abyste se udržel v tom kolotoči, musíte mít zázemí. Musíte mít konkurenční prostředí, kde máte někoho dobrého, kdo vám šlape po patách a vy zase jemu. A to je to, co na Slovensku chybí. Proto tam boxeři stagnují. A je to tak trochu i v Čechách. Když není konkurenční prostředí, tak vás to dlouho neudrží.
Vás to pořád drží?
Mě to zase chytlo poté, co jsem začal zápasit v grapplingu a BJJ. Tam bylo každý den na tréninku patnáct, dvacet kluků a každý vás chce uškrtit. Když máte takové prostředí, tak z toho nechcete odejít. Když tohle nemá box, jsou tam stále stejní lidé, neudržíte se v tom.
Nechcete zase změnit sport?
Já jsem měl před dvěma týdny slovenskou ligu v grapplingu, i amatérský zápas v MMA jsem měl. Teď jsem na vážkách. Potřebuju mít na tréninku někoho, kdo na mě nebude pořád jen křičet pojď pojď! Ale chtěl bych mít i radost ze sportu, ne tam chodit z donucení, z disciplíny. Jsem čistě zápasový typ. Do MMA zápasu jsem šel po měsíci tréninku. Umím se na to nahecovat, v zápase se pak uvolnit.
Dokážete si představit jednou zápas v Oktagonu?
Jasně.
Těžíte v MMA hodně z boxu?
Musím se přiznat, že tím, jak umím mávat rukama, tak soupeřům umím udělat velké potíže. Umím to použít odkudkoliv, ať už ležím, dřepím, klečím, jakkoliv, prostě vždycky umím dát silný úder. A oni, jak mě chtějí hodit na zem, tak je začnu trefovat, to jim vadí. I já, když se snažím o nějaký grapplerský tah a začne mě někdo mlátit, tak mi to kazí celou strategii.
V čem je MMA lepší než box?
Je to takové pestré. Když vám něco nevychází, můžete jít na zem.
