Rozhodla se bojovat v ringu. Talent, který maká, neodmlouvá a rodiče jsou pyšní
06.08.2021
Autor: Libor Kalous
Boj Elizabeth Bezděkovou baví.FOTO: se souhlasem Elizabeth Bezděkové
Je sólistka, nebrání se navalit odpovědnost sama na sebe. Elizabeth Bezděková před pěti lety skončila s tancováním, vkročila do gymu a rozhodla se pro bojové sporty. Před půl rokem začala z Ostravy dojíždět do brněnského Jetsaam gymu, kde ji má na starosti Martin Karaivanov. I když studuje na sportovního a rekondičního maséra, dojíždí pravidelně 180 kilometrů. Nereptá, trénuje, boj v ringu ji nadchl. Zatím má za sebou bilanci v K-1 0:1, thajský box 5:3 a box 3:1.
Proč jste ve třinácti začala s bojovými sporty?
Dlouhou dobu jsem tančila, dělala jsem disco dance, ale šlo o kolektivní sport. To mě tolik nebavilo. Holky někdy nemakaly jako já, někdy se něco pokazilo a já jsem byla vždycky naštvaná, protože jsem věděla, že já do toto dala sto procent a ony ne, tak jsem se rozhodla pro změnu. V ringu si to můžu pokazit jen sama. Makám, jdu tam sama za sebe a nikdo mi to nemůže pokazit. V tomhle jsem sólistka. Trenéři dělají samozřejmě hodně, co jsem přešla k Martinovi (Karaivanov), je to hodně vidět. Když jdu do ringu, cítím, že mám za sebou silný tým. Jinak jsem spíš sólo.
Máte dva trenéry, který je přísnější?
Martin Karaivanov je přísnější. Je to i tím, na jaké on je úrovni, co dokázal. S Erikem Breitem trénujeme v Ostravě, máme spolu kamarádský vztah, opravdu si rozumíme. S Martinem to je více profesionální. Dohromady jsme my tři hrozně silný tým. Když jdu do ringu, cítím, že mám všechno.
Trenér Martin Karaivanov
Elizabeth je do sportu zapálená do hloubky. Jak s Erikem ke mně přešli, tak oni dva mají spolu rituál, do kterého nyní zapadám i já. Vyloženě thajský box, pojímají energii, filozofii a duchovno. Spolu tvoří obrovský tandem. Je s nimi radost spolupracovat, mají dané sportovní hodnoty a makají. Elizabeth je osmnáct let, je to takové střeštidlo, ale zápasově je hodně vyspělá. Navíc ona je otočený guard, k tomu je multifunkční, jezdí box i Muay Thai. Je vidět, že má talent a předpoklady. K tomu to nevypadá, že pokud by přišel nějaký frajer a všechno ji rozboural. Ona sportem žije. Ona jede zápas od zápasu, buduje svoji osobnost. Je a bude vidět. V thajském boxu není dominantní organizace jako v MMA je UFC. Tady ta meta není daná. Ona chce být dobrá, jde postupně, nedívá se přehnaně dopředu. Vítám, že chce makat a být nejlepší, to je na jejím přístupu dobré.
|
Máte strach před zápasem?
Ne, vůbec. Pokud by byl, vím, že mi kluci pomůžou, oni mě toho zbaví.
A co nervozita?
Zdravá nervozita je, já se těším do zápasů. Nic hrozného, nemotám se, jdu ukázat, co jsem se naučila.
Co vás baví na bojových sportech?
Posouvání se dopředu. Co jsem začala trénovat s Martinem, cítím, že jdu opravdu dopředu. Každý trénink to je lepší a lepší. Otevírají se mi neskutečné možnosti.
Co jsou pro vás neskutečné možnosti?
Nevím, kde budu zá pár let, takhle nepřemýšlím. Já nechávám věci plynout. Za půl roku s Martinem jsem fakt vděčná. Dávám si malé cíle. Třeba mě mrzí, že jsem prohrála poslední zápas na mistrovství republiky. Příští rok bych chtěla být mistryně. Časem chci úspěchy v profesionálním ringu, ale přesné velké plány nemám.
Chcete, aby vás sport v budoucnu živil?
Teď jde o koníček, ale věřím, že by mě to mohlo postupem času živit. Klidně za pár let.
Co doma rodiče říkají na váš koníček?
Taťka mě neskutečně podporuje. Ten je na každém zápase. Když jsem v zahraničí, fandí s celým Koblovem. Ten je velmi nadšený, to jsem se docela divila.
Takže táta s kamarády v hospodě vás sledují?
Jo, jo a fandí. Je na mě pyšný. Mamka mi řekla, že se na zápas nikdy nepůjde podívat, že by musela skočit do ringu a soupeřce ublížit. Naposledy se koukala v nákupním centru a křičela u toho, lidi se otáčeli. Není úplně nejšťastnější, kdy přijdu z tréninku zmlácená, ale je taky na mě pyšná. Určitě je.
V sobotu máte zápas na Slovensku, jak probíhaly poslední dny?
Měla jsem teď čtyři odpočinkové dny, dělala jsem vedoucí na táboře, odpočívala jsem s dětmi a soustředila se hlavně na psychiku. Ve středu jsem už byla zpátky v gymu, pilovali jsme poslední maličkosti a jsme připraveni na sobotu.
Co jde vypilovat pár desítek hodin před zápasem?
Hlavně váha, trochu technika, dali jsme lapy, vše si připomeneme a připravíme taktiku. Jinak je všechno už nabroušeno.
Nechyběly vám čtyři dny tréninky v gymu?
Potřebovala jsem se zregenerovat, protože předchozí týden byl opravdu náročný. Tréninky mi chyběly, ale na táboře jsem cvičila a běhala, už teď cítím, že mi pauza pomohla, těším se na zápas.
Máte tohoto docela dost v poslední době…
V červenci jsem měla hodně boxu.
Co je víc - box, thajský box?
Když to vezmu od začátku, první zápas jsem měla v kickboxu, od té doby už jen box a thajský box. U něj bych ráda zůstala. Čeká mě i mistrovství republiky v boxu, chtěla bych ho vyhrát. Teď ale myslím na sobotu, je tu další zápas, těším se. A co bude dál, to se uvidí.