Jirka je krásný blázen, takové sportovce mám ráda, řekla půvabná plavkyně o Procházkovi z UFC
01.06.2021
Autor: Libor Kalous
MMA v televizi ano, na vlastní oči ne.FOTO: Under Armour
Místo plavek boxerské rukavice a jde makat. Elitní plavkyně cepuje formu i díky kickboxu a cizí ji není ani česká bojová scéna. Sleduje ji. Toto platí o Barboře Seemanové, která před pár týdny získala zlato na mistrovství Evropy na dvoustovce ve volném stylu v Budapešti. Nyní se připravuje na olympijské hry do Tokia. I když má sportu někdy nad hlavu, v televizi sleduje také MMA, samozřejmě ji neunikl poslední vítězný fight Jiřího Procházky v UFC. „Viděla jsem jeho poslední zápas a šíleně moc jsem to prožívala, bylo to nádherný. Jirka je krásný blázen,“ rozesmála se jedenadvacetiletá reprezentantka při rozhovoru pro kaocko.cz.
Máte ráda psychologii, jak reagovala vaše hlava, když jste si poprvé vyzkoušela kickbox?
Bylo to náročný. Po pár trénincích trenér (Petr Kotík) chtěl, abych ho bouchla do břicha, tohle bylo pro mě neskutečně těžký. Reálně jsem tohle překonávala asi tři lekce. Když už jsem ho bouchla, tak to bylo jako bych dala ránu mravenci. Prostě mně vadí někomu ubližovat, zvlášť, pokud to je někdo milý. Musela jsem se do toho dostat. Když už jsem v tréninkovém rauši, tak jsem slyšela, že dávám dobrý rány, ale začátek byl náročný.
Co vás drží u tohoto tréninku?
Strašně mě to baví, jde o zpestření plaveckého tréninku. Navíc mi to dává komplexní sílu, zapojím i svaly, které při plavání nepoužívám. Je tam výbušnost, je to dobré pro rozsah svalů, tohle všechno je znát.
Zlepšujete se?
Petr mě docela chválí, nechci to ale zakřiknout. Když si vzpomene na první lekce a současnost, tak vidí obrovský posun v technice i síle úderů. Navíc mě už tyto tréninky tolik nevyčerpávají, po prvních lekcích jsem chodila domů zchvácená.
Co dýchání?
Tohle byl pro mě vlastně asi nejtěžší aspekt. Já mám problém s dechem i při plavání, mám špatně naučený rytmus. Petr mi řekl, že když se nenaučím pořádně dýchat, budu pořád vyčerpaná. Naučil mě to, dostala jsem se do toho.
Čemu dáváte přednost – ruce, kopy, kolena?
Baví mě víc kopání, ve vodě cítím víc ruce, bolí mě ramena, takže tady si nohy víc užívám.
Jak kouká na kickbox váš plavecký tým?
Pár lidí z tréninkové skupiny taky chodí na kickbox a všechny nás to baví. Když jim to trenérka zadala, koukali na to, že to je divný, ale chytlo je to, je to super zpestření, ale člověk musí být soustředěný, protože se vám to může vrátit. Člověk se vybije, což je super, ale také se musí soustředit, což je podobný jako ve vodě.
Jezdíte lapy, pytel, co sparingy?
Ne, ne, ne. Já si nesmím ublížit kvůli plavání. Jakmile bych byla na pár týdnů vyřazena, bylo to strašně znát. Jezdíme vše pod kontrolou, takže lapy a pytel.
Sledujete českou bojovou scénu?
Sleduju, baví mě to, začala jsem koukat na UFC, sleduju i boxera Vasila Ducára. Jak jsem si mohla podobné tréninky vyzkoušet, tak ty lidi obdivuju. Jak oni musí zvládat psychiku, to je pro mě neuvěřitelný.
Viděla jste poslední zápas Jiřího Procházky?
Viděla jsem ho a šíleně moc jsem to prožívala. Bylo to nádherný. Jirka je krásný blázen. Přijde mi hezká ta jeho ideologie, on opravdu ukazuje krásu sportu, k tomu je skromný, je to ten typ sportovce, které já mám ráda. Když je UFC, Oktagon, sleduju zápasy. Někdy i tipuju, ale špatně. (smích)
Chodíte i na akce?
Nechodím. Teď kvůli covidu to nejde, ani kvůli tréninkům nemohu. Hlavně si myslím, že bych to nemohla vidět naživo.
Proč?
Krev v televizi je v pohodě, ale naživo vidět někoho se mlátit, to je pro mě nepříjemný. Nikdy jsem takhle nebyla, v televizi mi to stačí.
A kdyby vás pozval Jiří Procházka na zápas?
Určitě bych šla, musela bych to překonat. (smích)