Kravata od bráchy. „S bráchou jsme se samozřejmě prali. Michal byl o dva roky starší a o dva roky silnější… Chytil mě do kravaty, škrtil mě a já neměl sílu se mu z té kravaty dostat. A tak jsem se hned dušoval, že když mě pustí, tak mu nic neudělám. Jak mě ale Michal pustil, tak jsem se dostal do tranzu a hned jsem po něm vyjel. Házel jsem po něm všechno. Bačkory, kostky, nože. (vyprskne smíchy) My byli fotbalová rodina a Michal hrál v útoku. Roli útočníka pojal tak, že si sedl na polovinu soupeře, a čekal, až mu někdo přihraje. Brácha byl prostě mazanej.“
ZDROJ: archiv Rudolfa Kraje