Dřina a odhodlání. Češka cvičí už 24 let a sní o další legendární Olympii
21.06.2024
Autor: Libor Kalous
Lenka Ferenčuková a její život -kulturistika. FOTO: se souhlasem Lenky Ferenčukové
Dřina nepřestává, den po dni, týden za týdnem, měsíce, roky. Česká kulturistka Lenka Ferenčuková cvičí už téměř čtvrt století. Gym je její druhý domov. Někdy je možná i první. Před pár dny se vrátila ze závodů ve Španělsku, kde obsadila páté místo. Sezona se rozjíždí a cíl je jasný, kvalifikace na slavnou Olympii, kde tato Češka už dvakrát startovala, teď by ráda přidala další prestižní účast mezi světovou elitou. "Pro nás "svalovce" je to něco jako ekvivalent olympiády a profesionálního mistrovství světa dohromady," dala česká sportovkyně přirovnání pro kaocko.cz.
Jak hodnotíte víkendové závody ve Španělsku?
Celkově hodnotím závody pozitivně. Konkurence byla veliká, fanoušci super, prostředí haly hezké, organizátoři se snažili být maximálně profesionální, byly krásné medaile. Co se týče další pořadatelské činnosti, zázemí a servisu, tak tam určitý prostor pro zlepšení stále je.
Na závodech jsem skončila na pátém místě, kdy cíle jsme měli s mým týmem ještě větší. Samozřejmě jsem šťastná, že jsem přijela s velmi dobrou formou. Za tu vděčím především mému novému trenérovi Andrew Vu. Doufám, že nyní má série "nepříliš vydařených závodů" je u konce a já se těším, že to už bude jen lepší.
Co nevyšlo?
Snažím se vždy zůstat nohama pevně na zemi, kdy stále je na něčem možno pracovat. V profesionálních soutěžích v kulturistice a fitness by měly být důležité tři věci. Svaly, symetrie a poté vyrýsovanost toho všeho. Mně chybí právě ta vyrýsovanost, kterou stále rozhodčí staví úplně nejvýše (tzn. nad svaly a symetrii). Můžu s tím nesouhlasit, ale to je asi to jediné. Trend je prostě takový, a pokud chci vyhrávat, tak se mu musím přizpůsobit. Na další závody tudíž musím přijít "ještě stáhnutější a ještě vyrýsovanější".
Jaké máte plány pro rok 2024?
Za dva týdny a pár dnů mě čekají závody v Portugalsku a pak zvažuji další závody v USA. Především si chci zazávodit, doladit formu, užít si to. No, a pokud vyhraji a kvalifikuji se na letošní Olympii (kvalifikuje se vždy jen vítěz), tak to bude určitě skvělé!
S trenérem pečlivě zvážíme, na kterých závodech budu startovat a které si budu muset odpustit. Profesionálních závodů v mém sportu jsou mraky a člověk si vždy musí zvolit. Nebylo by to možné všechno zvládnout fyzicky i finančně. Pokud by to snad někdo zvládnul, tak by pak jeho tělo na vrcholu sezóny asi nebylo takové, jaké by si sám představoval. Prostě "méně je někdy více" a i v tomto to chce pečlivě všechno uvážit.
Váš sportovní sen je opět Olympia, je to tak?
Sportovní sen jsem měla vždy. Vyhrát nějaké amatérské závody. No a jak se to podařilo, tak vyhrát i nějaké další, pak republiku. Nějaký další prestižní amatérský závod mezinárodní úrovně v Evropě, v zámoří. Tak to šlo i u profesionálů. I tam chcete závodit na co nejlepší úrovni a být alespoň desátá. Když i tohoto dosáhnete, tak to váš hlad po úspěchu nenasytí a chcete jít dál. Alespoň se "vejít" do prvních šesti, TOP pěti, být třetí, druhá. Možná dokonce i vyhrát a kvalifikovat se na legendární Olympii, která je v našem sportu nejvíc. Pro nás "svalovce" je to něco jako ekvivalent olympiády a profesionálního mistrovství světa dohromady.
Já se na profesionální Olympii kvalifikovala a i na ní startovala už dvakrát a nyní o to usiluji potřetí. Můj sportovní sen se tudíž neustále posouvá, kdy si ale stále zachovávám maximální možnou skromnost a každé umístnění přijímám s velkou pokorou.
Takže sportovní sen určitě mám, snad jako každý, kdo někdy sportoval, ale jak se říká: "Máš sen o vlastním úspěchu? Fajn. Tak přestaň snít a jdi začít makat!"
Cvičíte dlouho, co byste chtěla změnit, nejvíce rozvíjet na své postavě?
Snažím se poctivě cvičit už přes 24 let. Nejsem žádná hvězdička, která by okamžitě a zázračně vylétla, ale svou postavu jsem opravdu budovala řadu dlouhých let. Mám určitou výhodu, že přirozeně nabírám svalovou hmotu, což je pro mnohé sice těžko pochopitelné, ale prostě to tak je. Dále nemám problém se symetrií, která je v mém sportu též velmi důležitá. V čemž jsem měla problém odjakživa a co mě i stálo lepší umístnění v minulosti a i poslední závody nebyly výjimkou, bylo to správné vyrýsování. Chápu, že "normálním lidem" se to zdá všechno už přehnané. Věřte, že i já osobně, bych se vůbec nezlobila, kdyby to nemuselo být až tak "ostré". Bohužel ale já pravidla v našem sportu nestanovuji a musela jsem se přizpůsobit současnému trendu a rozhodování rozhodčích.
Sport, sponzoři, práce, jak je tato trojčlenka u vás propojena?
Toto spojení je při provozování vrcholového sportu vždy náročné. V současné době je sportovní špička tak neskutečně daleko, že bez přímé finanční podpory, pomoci a kvalitních podmínek nemáte šanci uspět. Myslet si třeba, že budete chodit na 8 až 12ti hodinové směny do náročné práce a k tomu dvou až tří fázově tvrdě trénovat + držet brutální dietu, to je prostě nesmysl. Dá se to vydržet, ale ne dlouho. Já jsem to vydržela opravdu dlouho - jak to jen šlo. No, ale pak už to prostě nešlo! Přestože jsem omezila své sociální aktivity na absolutní minimum a s přítelem jsme defacto neměli žádné volno, tak i to bylo málo. Toto byl i důvod, proč jsem musela od policie po téměř 19 letech v roce 2022 odejít. Pokud bych u policie zůstala, tak bych si mohla závodit tak akorát někde na sídlišti. Samozřejmě jsem odcházela s těžkým srdcem a to i s vědomím, že to bude náročné i finančně, ale pokud máte opravdu velký sen a skvělé lidi kolem sebe, tak to zvládnout jde. Musíte tomu jen sám věřit a výsledek pak může stát opravdu za to!