Sázela stromky, stavěla domy. Pět týdnů strávila v elitním klubu. Česká bojovnice odlétá do Kamerunu připravena!
10.05.2021
Autor: Petra Nováková
Součást přípravy? Proč ne...ZDROJ: archiv Martiny Jindrové
Příprava na fight může mít více podob. Tuhle jste určitě nečekali. Třicetiletá Martina Jindrová je členkou české MMA výpravy, která letí v pondělí do Kamerunu, kde na ní čeká místní soupeřka. „Ruce má jak chlap, tělo má jak chlap," řekla o nejbližší rivalce. Češka je po přípravě v záhřebském American Top Teamu pořádně nažhavená. Během rok a půl dlouhé zápasové pauzy však stihla mnohem víc! V létě vyhrála s bratrem tenisový turnaj ve čtyřhře. V lese zasadila stovky stromků. A co dělá dnes? „Byla jsem na stavbě v Průhonicích, pokládali jsme polystyren v nějaké hale, takže práce je pořád dost. A mě to na stavbě baví,“ prozradila před odletem pro kaocko.cz.
Jak jste se dostala k zápasu na africkém turnaji?
Můj trenér Petr Píno Ondruš přišel někdy na začátku roku s tím, že domlouvá něco v Kamerunu. Já to brala spíš s humorem. Moc šancí jsem tomu nedávala. Nejdřív mě i odmítli, potom ale Píňák zkusil zatlačit znova a nakonec se to podařilo. Všechno vypadá, že to klaplo a že fakt jedeme. Moc se těším! Bude to zase něco jiného. Jsem zvědavá, jak to budou mít v Africe připravený a na jaké to bude úrovni. Naše zápasy by měly být součástí otevřeného mistrovství Afriky, jsou tam superfighty i zápasy o titul.
Kde a s kým jste se připravovala?
Asi pět týdnů jsem byla v Záhřebu v American Top Teamu Europe, kde si mi věnoval hlavně Saša Drobač. Bylo to tam super. Moc se mi líbí, že se tam spoustu zápasníků tímto i uživí. Nechodí do práce a jen trénují. Ale jsou tam i dobří amatérští zápasníci. Nebylo tam jediné kolo sparingu, ve kterém bych si mohla odpočinout. Tam se jede pořád naplno. To mě žene dopředu. Myslím, že jsem tam trénovala s těmi nejlepšími.
Takže doma byla už jen finální příprava?
Ano, už jsme jen s Píňákem ladili formu. Samozřejmě i s dalšími mými trenéry, Zdeňkem Švamberkem, Romanem Gomolou a Davidem Vyvážilem. Všichni spolupracujeme dohromady a trénujeme společně v TKBC Praha. Cítím se perfektně, mám fyzičku, zlepšila jsem se na zemi. Musím vyhrát, tahle příprava mě stála hrozně moc a dala jsem do toho úplně všechno.
Turnaj se bude odehrávat v hlavním městě Kamerunu Yaoundé, pár set kilometrů od rovníku. Jste připravena na místní klima?
Co jsem koukala na předpověď, mělo by tam být kolem třiceti stupňů, vysoká vlhkost, bouřky. Škoda, že asi nevyjde hezčí počasí. Možná bude trochu problém se shazováním. Jdu ve váhové kategorii do 65 kilogramů a očekávám, že s místní vysokou vlhkostí do sebe po příletu absorbuji nějakou vodu, jak už to mívám, když létám třeba do Thajska. Tam mívám tak o dvě kila víc. Když se pak vrátím zpátky domů, tak ty dvě kila spadnou. Očekávám tedy menší problém s odvodněním, ale všechno by jsme měli zvládnout. Už těch zápasů mám za sebou spoustu, tyhle postupy už znám, vím co mi funguje.
Jaký čas budete mít v Kamerunu na aklimatizaci?
Přiletíme tam v úterý, vážení bude v pátek. Budeme mít tři dny, abychom se tam s tím srovnali, abych udělala váhu. Čtvrtý den nás čekají zápasy. A pak tam budeme mít dva dny dovolené, než se vrátíme domů.
Kolik kilogramů vám tedy chybí do limitu?
Před měsíce jsem měla 74,5 kilogramů, v Záhřebu jsem shodila čtyři kila, teď další kilo. Dnes mi chybí čtyři a půl kila. Odvodňovat chci maximálně ty čtyři kila, víc určitě nechci, abych druhý den byla silná a cítila se dobře. Finální odvodnění uděláme ve vaně, ta by podle našich informací na hotelu měla být.
Soupeřkou vám bude domácí zápasnice Victorie Balemaken Lenou, dokázala jste o ní něco zjistit?
Byl to docela oříšek. Nakonec jsem něco málo našla, ale jsou to taková videa ze zápasu, ze kterých se těžko něco pozná. Měla by to být asi wrestlerka, takže počítám, že mě bude chtít dostat na zem. To se mnou chce ale většina soupeřek. Přeci jen jsem stand up zápasnice, mám zhruba 200 zápasů v kickboxu, thaiboxu nebo boxu. Otázkou je, jak silná bude na zemi. Tím, že je to černoška, tak má samozřejmě ruce jak chlap, postavu jak chlap, je hodně svalnatá, ale o tom to není. Myslím, že bude mít sílu, ale technicky na tom budu lépe já.
Kdo s vámi do Kamerunu poletí, jaké bude složení týmu?
Letíme nakonec v sedmičlenné sestavě. Tři trenéři a čtyři zápasníci. Kazachstánec Sungat Khairzhan z Budějovic, Pavel Prachař z Brna a Kladeňáci Terka Dvořáková s trenérem Pavlem Hakim Majerem. To jsou dva takoví dobrodruzi, ti si ten výlet užijí určitě perfektně. Jako čtvrtá letím já a se mnou Petr Píno Ondruš a jako asistent trenéra Ondřej Spalovský. Parta je super, je dobře, že nás letí víc, bude o to větší zábava a pěkný výlet.
Víte už teď o proticovidových opatřeních, které vás čekají?
Vůbec netuším jak to tam mají, ani jsem se po tom nepídila. Necháme se překvapit, ale myslím, že horší, než u nás, to určitě nebude. Doufám, že se tam nebude chodit v respirátorech, tomu vůbec nevěřím, ale myslím, že je tam ani nemají. Důležité je, abychom se vrátili všichni zdraví, abychom tam někdo něco nechytli. Všichni jsme naočkovaní, tak by to mělo být v pohodě.
Co si zabalíte do kufru?
Žádnou specialitu nemám. Kufr budu mít narvaný věcmi k odvodnění, pak určitě beru plavky do bazénu a věci na cvičení. Žádný talisman nemám, ale pokud mi do té doby někdo něco dá pro štěstí, tak si to sebou ráda vezmu.
Takhle jste se už ale nebalila poměrně dlouho. Proč tak dlouhá zápasová pauza?
Můj poslední zápas byl 10. října 2019. Chtěla jsem pak do konce roku stihnout ještě jeden, ale nebyla žádná možnost, žádný galavečer, nic se pořádně nechystalo. Nakonec jsem měla domluvený zápas na březen, duben, ale přišlo zranění, kvůli kterému jsem byla asi dva měsíce mimo trénink. No a pak covid. Prostě bylo všechno špatně.
Takže MMA šlo stranou?
Když se na jaře udělalo hezky, otevřela se možnost trénovat alespoň venku. Opřela jsem se zase do tenisu, který mě strašně baví. Jezdila jsem i turnaje. V létě jsme s bratrem vyhráli turnaj ve čtyřhře. Prostě jsem hrála víc tenis, než trénovala MMA. V létě přišel ale další úraz, musela jsem dokonce na operaci. Trvalo mi dva měsíce, než jsem se dala zase dohromady. Na podzim jsem se konečně vrátila naplno k MMA a čekala jsem na nějakou nabídku zápasu. Ta přišla díky covidu až teď z Kamerunu. Strašně se těším, až si zase po dlouhé době vlezu do klece.
Čím jste si krátila volný čas, kterého jsme loni měli všichni do syta?
Hodně času jsem trávila s rodinou. Ale našla jsem si taky brigádu. Chodila jsem sázet stromečky. Takže hodně času jsem byla v lese a chodila jsem běhat. No a na podzim se mi už sázet stromky nechtělo, tak jsem si našla práci ve stavebnictví a chodila jsem pokládat tepelnou izolaci pod beton. Polystyrenem a vatou jsem zabíjela nudu.
Máte po delší odmlce větší hlad po zápasech a vítězstvích?
Určitě, zase mě to strašně chytlo. V Záhřebu v ATT mají úplně perfektní přístup. Žádný covid tam teď řešit nemuseli, tak se trénovalo opravdu pořádně. Byla to radost si zkusit žít jako profík, dvakrát denně trénovat a nechodit do práce. Hrozně mě to bavilo. Jsem ráda, že můj sponzor mi poskytl takovou šanci a určitě toho chci využít i do budoucna. Jsme domluveni, že do Záhřebu budu jezdit častěji. Doufám, že všechno bude fungovat. Hlavně zdraví aby vydrželo, abych neměla zase smůlu, jak se v mé kariéře stává. Chtěla bych stihnout ještě spoustu zápasů. Je to moje poslední šance se teď někam dostat a žít si ten můj sen.
Plány do budoucna jsou tedy jasné?
Přeci jen, už nejsem nejmladší, je mi třicet. Určitě by bylo lepší, kdyby mi bylo o pět let méně. Měla bych větší šanci dostat se dál a odzápasit toho ještě víc. Takhle plánuji zápasit ještě třeba tři roky, pak už bych myslela spíš na rodinu.