Český bojovník ukončil africkou mašinu a začal se připravovat na další výzvu
26.02.2024
Autor: Miroslav Obluk
Jakub Klauda.FOTO: olympijskytym.cz/Barbora Reichová
Titulová výhra na bulharských pláních. Český bojovník Jakub Klauda nastoupil o víkendu ke svému dalšímu startu v barvách rostoucí organizace Senshi. Mezi provazy poměřil své síly s africkou mašinou Rolandem Polponanem a zastavil ji již ve druhém kole. Klauda si do Čech přivezl cenný skalp, pás šampiona i obrovský pohár. "Povedlo se to, pro co jsme tam jeli. A to, že to dopadlo knokautem, je jen příjemný bonus," byl spokojený bojovník, na kterého čeká za měsíc další zajímavá výzva.
S oblibou říkáte: "Vítězství nedosahujeme silou, ale vytrvalostí." Někdy to jde ale i knokautem. Jak se cítíte po bulharské misi?
Cítím se výborně. Povedlo se to, pro co jsme tam jeli. A to, že to dopadlo knokautem, je jen příjemný bonus.
Spousta bojovníků si vizualizuje své zápasy. Měl jste také nějakou představu o tom, jak by zápas mohl dopadnout?
Vizualizaci jsem nějakou měl. Měl jsem určitou představu v hlavě. Neplánoval jsem, že to skončí knokautem, to určitě ne. Ale věděl jsem, že je soupeř určitě silově vybavenější než já, to šlo vidět už na vážení. Věděli jsme, co nás čeká, takže jsem věděl, že se budu muset dobře hýbat, držet dvoják a hlídat si to. V plánu bylo počkat na to, až mu svaly sežerou kyslík, až začne odcházet, počkat si na svůj čas. No a ten čas přišel asi dřív, než jsme čekali. Přišlo to už ve druhém kole. Já jsem si říkal, že by to od druhého kola mohlo být lepší, ale dřív přišlo KO a jsem za to rád.
Pokračujete tam, kde jste loni v létě skončil. Bulharsko opět opouštíte s pásem a ohromným pohárem. Jak jste spokojený s úspěšnou sérií, kterou nyní budujete?
Spokojený jsem moc. Organizace Senshi se snaží růst, to je pro každého zápasníka super. V organizaci se snáz udržíte, když vyhráváte, proto si budu chtít tuhle šňůru udržet co nejdéle a doufám, že si tam pár zápasů ještě dám.
Říkáte, že se organizace rozrůstá. Je na stole i nějaká expanze do zahraniční?
Do budoucna jsou určitě velké plány. Ta jejich hlavní základna je zatím v Bulharsku, do budoucna by ale určitě chtěli pořádat galavečery i mimo Bulharsko.
Před zápasem jste zmínil jedno klišé, které je ovšem pravdivé. "Skloubit přípravu s prací je náročné." Jak náročná byla příprava tentokrát?
Náročná určitě byla, ale jelikož se v tom pohybuji už nějakých 15 let, do toho cca 10 let pracuji, tak to beru jako takový standard. Největší omezení vnímám v tom, že není moc volného času na rodinu, kamarády. Člověk ale prostě potřebuje nějaké to naplnění. Díky tomuto sportu cítím, že jsem na správné cestě. Skloubit se to všechno dá.
Nyní si můžete vydechnout. Co vás čeká dál?
Popravdě mě moc odpočinku nečeká. 30. března mám domluvený další zápas, čtyřčlennou pyramidu v Moldavsku. Teď si dám tři, čtyři volnější dny, pak chci zase začít trénovat, abych byl připravený. Je to dobře obsazená pyramida a teď se zahálet nevyplatí (úsměv).
Můžete tu pyramidu přiblížit více?
Samozřejmě. Je to pyramida v K-1, tu jsem jel i teď v Bulharsku, i když jsme celou přípravu počítali s tím, že to bude thajský box. Trošku špatná komunikace (úsměv). Ale člověk jen vymaže z portfolia lokty a může zápasit. Když to tak řeknu, tak na rozjezd to byl dobrý zápas před tou pyramidou.
Nedělá vám problémy přepínat mezi disciplínami na poslední chvíli?
Nedělá. U nás v České republice není moc těžkých vah v thajském boxu. Co si budeme, málokdo chce schytat ten loket, takže já se v přípravě věnuji všemu. Boxu, thajskému boxu, kickboxu. Přepnout na zápas, to není problém.
Kromě tanců v ringu, vás čekají i tance společenské. Neděsí vás to více než soupeři?
Popravdě jo (smích). Já jsem sice chodil do tanečních a bavilo mě to. Může se i zdát, že bych mohl mít ze zápasení nějaký rytmus, ale já v hudbě nic moc neslyším. Mám z toho strach. Jedna z mých babiček říkala, že tancuji jako starý kozel, takže by se měla děsit víc manželka než já (úsměv).