Box ji absolutně pohltil až po narození dcery. Před rokem debutovala, nyní bude bojovat o titul
18.12.2024
Autor: Barbora Poláková
Život s boxem....FOTO: se souhlasem Johany Rochl
Na tradičním galavečeru boxu a K-1 v Lucerně 30. prosince bude poprvé ve hře ženský profesionální titul České Unie Boxerských Profesionálů ve veltrové váhové kategorii. Zabojuje o něj sedmadvacetiletá Johana Rochl, která v říjnu jednu bitvu o titul těsně prohrála, avšak to bylo na německé půdě. Tentokrát bude muset porazit zkušenou Lenku Volejníkovou. Vítězka se zapíše do historie.
Johano, loni jste debutovala mezi profesionály právě v Lucerně, jak na to vzpomínáte?
Byl to jeden z mých nejhezčích sportovních zážitků, protože mít premiéru v profesionálním boxu, a to hned v Lucerně, je prostě masakr.
Co se letos změní, když už víte, do čeho jdete?
Nezmění se asi nic. Všichni mě tak trochu stresovali s tím, že Lucerna mě pohltí a ta atmosféra mě sežere, ale já to mám asi spíš ráda. Jsem ze sportovní rodiny, sama jsem hrála vrcholově tenis, takže na tyhle atmosférou podobné situace jsem snad připravená. Nicméně pořád je to můj největší zápas v životě a třeba to bude 30. prosince úplně jinak.
Tentokrát je ve hře český titul ČUBP. Byl by to váš dosavadní největší úspěch?
Jak už jsem říkala, boxu věnuji obrovskou část svého života, ten sport mě absolutně pohltil, ale pořád zjišťuji, že je stále na čem pracovat. Asi nikdy nebudu mít pocit, že to dělám správně. Každý zápas je pro mě obrovskou výzvou a testem na co mám. Ale zápasit doma ve vyprodané Lucerně, a navíc poprvé v historii o ženský český profesionální titul, je jednoznačně možnost získat zatím ten největší úspěch.
Co říkáte na stylizaci proma, kde jsou zápasníci v roli trestanců?
Tak já vlastně vůbec nevím z čeho toto vzniklo. Vím, že Lucerna je už mnoho let v duchu 30. let, ale také jsem viděla trailer v duchu seriálu Peaky Blinders a vypadalo to perfektně. Chápu, že je asi potřeba vytvářet nějaké obrázky pro kreativní propagaci. Tak snad byla tahle letošní volba správná.
Jak jste si užila natáčení traileru s vaší soupeřkou Lenkou Volejníkovou?
Nejsem úplně typ člověka, který by měl prodávat drsný výraz před kamerou. Ačkoliv jsme soupeřky, tak tam několik úsměvů bylo. Což asi nebylo úplně správně, ale prostě to nešlo někdy vydržet.
Jaká je mezi vámi energie, jaké máte vztahy?
Lenku samozřejmě respektuji, známe se a vím, že má za sebou mnoho boxerských úspěchů, nicméně bych ráda tuto její cestu prostě ukončila. Já i můj tým věříme, že se to povede. Vše uvidíme v Lucerně. Třeba se pletu.
Jak se na vaší boxerskou kariéru dívá vaše osmiletá dcera?
Tak samozřejmě mi fandí. Ví, že když něco dělám, tak to nedělám jen tak pro legraci. Kdybych se věnovala basketbalu, tak mi snad bude fandit i tam. Sama sportuje a ví, že každá dřina má svůj cíl. Pokud je to sport, tak je asi jedno jaký... je to prostě nějaký cíl, ke kterému vlastně tak nějak automaticky dovedeš i svoje nejbližší. V tomto případě jsme s malou prostě tým.
Vedete ji taktéž k bojovým sportům?
Já bych asi ráda, ale zatím jsme ve fázi, že si sama určuje, co jí baví a tím se řídím. Nechci ji tlačit do něčeho, co jí třeba nebude bavit na úkor mé spokojenosti. To, že box je dobrý sport, ví a jestli o něj jakkoliv projeví zájem, tak budu první, kdo jí v tom podpoří. V současné době ale hraje tenis, tancuje. Dělá, co jí baví, což považuji za nejlepší.
Vy byste ji ráda někdy viděla v ringu, v kleci?
Ano. Ale zatím si to vlastně úplně asi neumím představit.
Kdy jste vy sama začala boxovat?
Já jsem s boxem začala bohužel pozdě, ale o to víc tomu dávám. Bojové sporty jsem měla ráda vždy, nicméně až po narození dcery jsem tomu začala dávat 150 %.